4. neděle velikonoční

Úvod:

Dnešní neděle je nazývána nedělí dobrého pastýře, proto je to vrchol týdne modliteb za nová kněžská a řeholní povolání, za nové duchovní pastýře ( a proto máme letos své modlitby podpořit i obětí při dnešní sbírce).

V evangeliu jsme však neslyšeli tu krásnou větu našeho Pána, kdy říká: Já jsem dobrý Pastýř, který dává život za své ovce. Ani tu ještě krásnější, jak pastýř jde hledat tu ztracenou ovečku, která se z vlastní hlouposti zatoulala a pak se zranila.

1.

Slyšeli jsme tam však dvakrát, jak Pán Ježíš říká, že on je dveře. Vypadá to trochu moc stavebně, ale je to důležité. Dobrý pastýř musí projít dveřmi. On ty dveře potřebuje, i ony jsou důležité. Dveřmi pro dobrého pastýře,  pro našeho Pána,   je Písmo svaté.

Objevuje se spousta zajímavých knih, jsou takzvané duchovní časopisy, které nás seznamují s učením starých Egypťanů, dávají si do bytů kopie sošek z té doby a nápisy s hieroglyfy. Je zájem o Tibet, před 20 lety k nám bylo najednou dáno  pozvání pro dalajlámu i papeže, v knihkupectví se setkáte s tibetskými knihami mrtvých, s různými citlivci. Je to zajímavé, jde to na odbyt, lidé to čtou, ale jsou to dveře? Dobré dveře, kterými může projít Dobrý pastýř? Musíme si říci, že ne. To je jasná odpověď.

Má pravdu pravdoucí svatý Petr, když říká: Pánem a Mesiášem ustanovil Bůh právě toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali. Kolik těch učitelů, citlivců, mudrců šlo na smrt, šlo na potupný kříž? I když je pravda, že někteří zemřeli ve vězení, nikdo nevstal z mrtvých, jenom náš Pán. A bylo to jiné, než vzkříšení Lazara, který pak umřel, protože dál žil ve smrtelném těle. Pán Ježíš má tělo oslavené.

Dneska by svatý Petr možná dodal: Na kterého jste zapomněli. Kterého jste nechali překrýt obrazy jiných takzvaně duchovních zajímavostí. A to nechceme, i když to může být i pro nás lákavé. Všechno se vrývá do paměti. Uchovejme si ji čistou a zdravou. Opravdu se varujme nevhodných a závadných knih a časopisů.

2.

Dříve muselo mít všechno, co se v kostele nabízelo a v rodinách četlo, církevní schválení. Dneska se cítíme rozumnější, samostatnější, už se po tom neptáme. Přesto je to důležité. Dveře k ovcím, kterými může vstoupit Dobrý Pastýř,  je i církev. Víme, že její členové, dokonce i příslušníci jiných vyznání, patří dnes k nejvíce pronásledovaným věřícím na světe. Víme, že sdělovací prostředky se chopí každé skvrny na církvi, aby ji pořádně rozmazaly, přesto všechno můžeme být rádi, že k církvi patříme. Každý člověk si všechno rád dělá po svém, o tom nemusíme moc uvažovat, vezměte si jen, když jste nedávno plánovali, na který záhon se co dá, když se lidé dohadují, zda si pustí hokej anebo nějaké písničky. Samostatnost je pěkná vlastnost. Znamená však také, že je člověk na něco sám. Jistě si sami poradíme, ale někdy si nemůžeme všechno udělat sami, někdy člověk potřebuje pomoc i při běžných úkonech. Je lepší, když někoho máme, když na to nejsme sami.  My máme v církev, která je sloupem a oporou pravdy, jak píše apoštol Pavel.

3.

Pán Ježíš je dobrý pastýř, který vyhledává pro své ovce dobrou pastvu a který za ně dává svůj život. Proto můžeme říci se svatým Petrem: Ke komu jinému bychom šli. Tím je cíl daný. Jak se k němu dostat? Dveřmi, o kterých zase mluví on. Těmi dveřmi je jeho slovo a celé Písmo svaté. Těmi dveřmi je jeho církev. Proto mohl Dobrý Pastýř říci: Já jsem dveře. A my s ním můžeme být klidní, my si můžeme říci, že skutečně jeho pokoj může zůstávat s námi a v nás. Když se budeme držet Pána, můžeme  jít dveřmi. Najdeme je t otevřené, když se budeme chtít  vrátit anebo vyjít, on je za námi  zavře,  abychom si mohli v klidu odpočinout. To všechno Pán Ježíš zajišťuje.

Závěr:

Pán Ježíš je i  pastýř i dveře. Protože to patří k sobě jako nerozdílná dvojice. Tak jako k sobě patří tělo a duše, církev a vlast, práce a modlitba. Tak jako tvoří dvojici i život: ten  zde na zemi, ten krásný pozemský výlet, na který jsme byli posláni. I ten život budoucí, život v nebi, život věčný, tedy v plnosti, bez omezení času: Vždyť dobrý pastýř přišel a stal se dveřmi, právě proto, abychom měli život v hojnosti, život bez konce u jeho i našeho Otce, jenž je na nebesích. Kéž tam dojdem, kéž se tam sejdem. Amen.