V. svatováclavská pouť

Z posvátného Velehradu nás v pátek 26.9. v pravé poledne po modlitbě Anděl Páně před svatostánkem vyšlo 17. Nejprve jsme prosili za jednotu a mír u Matky Jednoty a Královny pokoje, pak jsme se modlili u hrobu tatíčka Stojana  a kardinála Špidlíka. U papežského kříže dostal poutnický kříž nejmladší z nás, předškolák Cyril, který šel jen první den s tatínkem - místopředsedou Matice.

Na Svatý Hostýn došlo 14 poutníků, protože na konci druhého dne se předseda Matice vrátil do Křtin (Křtiny, Hostýn Velehrad - ty má každý křesťan rád) ke svým farníkům (aby oni i poutníci měli jeho srdce půl a zároveň celé, jak pěkně říkal o vlasti a církvi a pro ně i konal prof. Sušil, vzor každého moravského kněze).

Bohu díky bez úrazu a za krásného počasí po všechny tři dny. Opět jsme se  mohli přesvědčit o pohostinnosti svých dobrodinců a obětavosti těch, kteří nám zajišťovali týl. Jim Pán Bůh zaplať. A Bohu díky  za ně i za počasí.

Neděle 28.9.2014

Za krásného slunečního počasí jsme v neděli vyšli i došli. V Lukovečku nás otevřená kaplička přilákala k malinké pobožnosti a čekalo i pohoštění výborným tvarohovým frgálem a jinými dobrotami. Přesvědčili nás i k návštěvě jejich zahrádkářské výstavy (kromě jiného s nádhernými fuchsiemi) a pouť jsme zapsali i do pamětní knihy. Na Sv.Hostýně nás přivítalo zvonění k odpolednímu požehnání a s písní Chválu vzdejme ... jsme zdolali i poslední překážku - schody k bazilice. Po požehnání jsme prošli Jurkovičovu křížovou cestu s improvizovanou modlitbou Jindry Tománka ( jeho manželka Maruška celu cestu prosila Svatého Ducha, aby Jindrovi vnukal správná slova). Pak slavný růženec v bazilice a pátá pouť je ve vzpomínkách. Děkujeme všem, kdo nám pomáhali, kdo se s námi modlili, kdo se o nás starali, andělům strážným, kteří nás bez úhony vedli a hlavně Vám, že jsme se mohli pouti účastnit. Bohu díky.

S úctou Tutkovi