IV. valná hromada Matice velehradské

Přivítání

Srdečně a upřímně vítám Vás všechny, kdo jste v tomto zimním čase přijeli na Velehrad a přes vás zdravím i ty, které zastupujete, protože přijet nemohli. Rád vás tady všechny vidím a věřím, že to je nejlepší dárek svatému Cyrilu k jeho dnešním 1141. nebeským narozeninám.

 A vaším jménem vítám mezi námi otce arcibiskupa, spolubratry kněze, řeholníky a řeholnice, pány starosty a zástupce sesterských matic - svatohostýnské, svatokopecké, svatoantonínské,

Slovo předsedy

Otče arcibiskupe, náš milý protektore, milí členové a členky Matice, milí hosté, bratři a sestry v Kristu

Sjeli jsme se sice na východě naší republiky, ale přece jen patříme k západu. Na západě vidíme slunce na večer, v čas, kdy člověk bývá unaven, protože se ohlíží za uplynulým dnem. Máme už za sebou 3 roky, už se také - díky Bohu - můžeme ohlížet a dívat se, kolik se toho dokázalo postavit, zařídit, našlapat, nacvičit a naučit a propojit. Můžeme však i být trochu unaveni. Někdo navíc může být unavený z toho, jak se pořád připomíná, že se počet členů a důvěrníků nezvyšuje tak, jak bychom si přáli, i když se blížíme k číslu 863 a na mnoha místech důvěrníci dělají divy.

Daří se Růžencová poutní cesta. Těšíme se, že letos se nám ji s pomocí Boží podaří dokončit. A dalo to zabrat. Matice už bude mít první majetek, pod každým zastavením zhruba 25 metrů čtverečních půdy. A představte si, že v několika případech tento čtvereček patřil třem majitelům, s nimiž se muselo jednat. Nedivme se proto, že únava tu je, i když ještě není večer. A nedivme se, když občas zaslechneme něco o unavené  společnosti v dnešní vyspělé Evropě, které  kdysi říkávali Abendland, večerní země.

Ráno však člověk bývá svěží, odpočatý. Ráno je slunce na východě. Nemusím připomínat, že z Východu až sem doputovali naši slovanští apoštolové. A tady svou misii završili. Proto Velehrad vždycky znamená spojení křesťanského východu a západu. Ať pro nás znamená propojení jakési pochopitelné únavy s novou chutí a odhodláním. Potřebuje to každý z nás i naše občanské sdružení, potřebuje to naše vlast, potřebuje to náš světadíl i naše severní polokoule.

Nové věci se připravují i zde. Současní nástupci Svatopluka a dalších velkomoravských velmožů, představitelé kraje a samosprávy, už sem na Velehrad pozvali Svatého otce k 1150. výročí, současní nástupce sv. Metoděje spolu s ostatními biskupy už chystají duchovní přípravu na tuto událost světového významu. Na nás bude, abychom pomohli velehradské  farnosti to vše nachystat a zvládnout.  Abychom na sebe brali to, co by ji zatěžovalo.

O tom všem uslyšíte v dalších příspěvcích, já teď jen krátce a vroucně poděkuji otci arcibiskupovi - našemu protektorovi za protekci v tom dobrém slova smyslu, všem příznivcům za jejich přízeň, členům a členkám výboru a revizní komise za jejich tříletou práci a všem členům a členkám, vám přítomným i těm  nepřítomným, za vaše modlitby, práci a příspěvky manuální, tiskové i virtuální.

Křesťanským a stojanovským Pán Bůh zaplať děkuji především  štědrým dárcům i dárkyním zblízka i zdáli za příspěvky na těch dvacet zastavení Růžencové poutní cesty.

Přeji nám teď pěkné jednání, snadné vybírání a nově zvoleným chuť a nadšení, všem pak Boží požehnání na přímluvu Panny Marie, matky Jednoty, Královny rodin a  Hvězdy nové evangelizace a svatých Cyrila a Metoděje a ostatních svatých, už prohlášených i těch dalších, kteří na Velehrad putovali a zde se modlili a pracovali. Ať jsme jejich důstojnými pokračovateli. Ať Velehrad víry rozkvétá vždy znova.