Prázdný hrob

Prázdný hrob je moderním prvkem lidové zbožnosti, pokud vím, poprvé jej zavedla katechetka Marie Crháková v 70. letech minulého století  na faře v Židlochovicích (v mládí učila katechismus v litoměřické diecézi za biskupa Trochty a pak se svou sestrou pomáhala p. děkanu Valouškovi).

Základem každé lidové zbožnosti je bible, i když někdy lidově ale vždy uctivě chápaná. Proto je to lidová zbožnost.

Po skončení obřadů Velkého pátku se otvírá tzv. Boží hrob většinou s barokní sochou mrtvého Krista Pána a vše se nádherně vyzdobí. Zde se lidé modlí do obřadů Velikonoční vigilie a květiny se většinou přenesou k oltáři.

Někdy se však odnese jen socha, výzdoba se ponechá a na místo sochy se dají dvě plátna, přesně podle toho, jak to zapsal sv. Jan v 20. kapitole svého evangelia. A lidé se mohou modlit a více rozjímat o základní pravdě naší víry: Ukřižovaný Ježíš třetího dne vstal zmrtvých podle Písma a proto po něm zůstal prázdný hrob. Na mnoha poutních místech je uctíván hrob apoštola či světce, pouze v hlavním poutním místě světa - v Jeruzalémě, je hlavním cílem chrám Božího hrobu, kde nikdo pohřben není a je tam právě jen prázdný hrob.

Citace v ekumenickém překladu:

  1  První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. 

2  Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“ 

3  Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu. 

4  Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první. 

5  Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel. 

6  Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna, 

7  ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě. 

8  Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil. 

9  Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých. 

10  Oba učedníci se pak vrátili domů.

12  a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. 

13  Otázali se Marie: „Proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“ 

14  Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. 

15  Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“ 

16  Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘. 

17  Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“ 

18  Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“