Hrkání (škrkání) před velikonočními svátky

09.04.2017 - lidová zbožnost

(vysvětlení celého zvyku, píseň, kterou děti přitom mohou zpívat a dva nápěvy k ní)

 Proč se vlastně hrká?

hrkacea3.jpg

Protože každého potěší, když uslyší zvon, anebo aspoň školní zvonek oznamující konec hodiny. Kostelní zvony (kromě umíráčku) znějí vždy radostně, protože oznamují radostné události: zvou na bohoslužby, provázejí novomanžele, vítají nový rok. Rozezněly se také při vyhlášení příměří. Na Zelený čtvrtek si připomínáme věci smutné: Pán Ježíš byl zrazen a zajat. Na Velký pátek ještě smutnější: byl za nás mučen, ukřižován a pohřben. V hrobě odpočíval po celou Bílou sobotu. Proto v tyto 3 dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Toto nařízení vydal papež, proto se lidově říká, že zvony uletěly do Říma.

Ani v kostele nezvoní ministranti malými zvonky, ale místo nich používají takzvané klepače.

 

klepaca1.jpg


Školní zvonek určuje denní rozvrh hodin, klášterní zvon zase svolává bratry nebo sestry k modlitbě, práci i odpočinku. Je zajímavé, že v přísných klášterech mají místo zvonů kládu, na kterou buší dřevěnou palicí. Jáhen František Řezníček si to sám v Řecku vyzkoušel.

Ke všem zvykům se připletou i pověry. Byli lidé, kteří se domnívali, že když zjara udělají velký rámus na polích, budou mít na celý rok pokoj od hlodavců. Proto se kdysi hrkalo a řehtalo o sto šest. Je pravda, že hlodavci před hrkači sice okamžitě utekli, ale brzy se spokojeně vrátili.

Zvon zaznívá z věže a je slyšet po celé obci. Hrkačky dělají velký rámus, ale není je tolik slyšet, proto se s nimi obchází všechny domy. U křížů se pak modlí Anděl Páně jako jindy. Před tím zpívají následující píseň, která jasně připomíná, co Pán Ježíš vytrpěl pro nás a pro celý svět.

Dnes bývá křesťanský význam tohoto zvyku odmítán. Novodobí pohané jej berou jen jako příležitost k pořádnému rámusu. Při nejlepším řeknou, že jdou vítat jaro. Chraňme si toto dědictví otců a nenechme ho ničím pokazit. Po vzoru našich věřících předků i my takto „poděkujme Kristu Pánu za každičkou jeho ránu".

 

hrkackaa2.jpg 

 

Píseň:

My klekání zvoníme,
tím památku činíme,
že Kristus Pán za nás umřel
a na kříži za nás pněl.

Smrt přehořkou podstoupil,
by nás hříšné vykoupil,
všechny naše nepravosti
ráčil na sebe vzíti.

Proto, milý křesťane,
modli se Anděl Páně,
aby nás Bůh vždy zachoval
na přímluvu Marie.

U každého kříže se všichni zastaví a zpívají (nebo říkají) 3 sloky. U posledního kříže všichni přidají modlitbu Anděl Páně. Možno také chodit po věžním ochoze.

Hrkání začíná na Zelený čtvrtek (L.P. 2017 to je 13.4.) večer po bohoslužbách a končí v na Bílou sobotu (L.P. 2017 to je 15.4.) večer před bohoslužbami. Hrká se ráno, v poledne a večer a na Velký pátek ještě ve 3 hodiny odpoledne.

Na Velký pátek a na Bílou sobotu ve 12.00 se začíná: My poledne zvoníme.....
Na Velký pátek v 15.00 se začíná: Tři hodiny zvoníme...
Místo: My klekání zvoníme... je možno zpívat: My klekání klepeme

Nápěvy:

oba z Českomoravské vysočiny





 

Komentáře:

je to nahoře v tomto článku | jan - 27.4.2011

Bylo by více slok? | -tn- - 24.4.2011

zobraz komentářepřidej komentář

Od 1.10.2017: ČR je můj/moje

stát. (4)

 

země. (13)

 

republika. (5)

 

vlast. (30)

 

trvalé bydliště. (8)

 

místo dočasného pobytu. (6)

 

celkem hlasovalo 66 lidí

předchozí ankety

Dnes je 22. října 2017

svátek má Sabina

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU