Rozhledy po rodném kraji - Z vrchu Vejdoch nad obcí Jámy (663 m)

05.04.2019 - naše farnosti

Harusák i Vejdoch doplněny podrobným popisem obzoru na západě k 19.3.2019

Každou další pomoc s vylepšením uvítám. Už předem děkuji. JP

Mapka pohledu na západ se stručným popisem je přidána úplně dole.

 

 

Rozhled z Vejdocha

aneb 2 města a 21 městysů a vesnic viditelných pouhým okem (zde v textu podtržených a označených zkratkou VPO = viditelná pouhým okem), celkem však 47 obcí pojmenovaných i s pomocí dalekohledu (a zde v textu očíslovaných) a zhruba desítka zatím přesně neurčených, 13 kostelních věží, 3 rozhledny a 8 vysílačů, mnoho stožárů a vytýčené směry k 6 okolním hlavním městům - kraje, diecéze a země Moravy, církevní provincie Moravy, České republiky, Slovenska, římskokatolické církve

Vejdoch je nezalesněný kopec (663 m n. m.) mezi Jamami a Slavkovicemi, který je vidět na jihozápadním obzoru z celého Novoměstska a na severozápadním bližším obzoru z celého údolí horního toku řeky Oslavy a který tvoří místní rozvodí právě mezi ní a Bobrůvkou (Dolní Loučkou u Tišnova). Je typický tím, že na něm vidíte na rovném poli ohromný strom, ale ve skutečnosti to jsou  dvě lípy, západní je česká a východní slovenská a byly zasazeny v roce 1968. Název obce Jámy nemá nic společného s dírou nebo údolím. Jámy jsou vidět z velké dálky na jižním úbočí Vejdochu. Název jim daly kutací jámy na dobývání stříbra.

Od dvou lip, mezi nimiž se má letos žehnat jubilejní kříž  - Strom života - k 100. výročí republiky, je rozhled na všechny strany. Nabízím popis toho, co je vidět, a připomínku směrů, v kterých se nacházejí nejbližší hlavní města. Rád však přijmu upřesnění, nečiním si nárok na úplnost.

Začínáme od severu:

Vidíme silnici do Veselíčka (1. obec, zároveň obec VPO = viditelná pouhým okem), z něj za stromy vidíme jen pár střech a červenou malou věžičku kaple sv. Petra a Pavla (I. věž). Za ním mírně doleva vidíme zalesněný Sklenský vrch (779 m), který nám zakrývá Sklené, po němž je pojmenován. Když jdeme očima po hřebeni doprava a vidíme, že pás lesa je přerušen mýtinou s ojedinělými stromy, to jsou Sklenské louky, kde vidíme i pár chat, proto můžeme říci, že Sklené je 2. obec, kterou vidíme i když jenom zčásti. Pod loukami je les Bratroňovice, podle zaniklé obce, která také patřila do osmera vesnic zakončených na -ovice, dle pověsti prý založených 8 bratry. Kromě Mělkovic je všechny postupně uvidíme. Co to však je proti 66 obcím (* seznam na konci článku) na našem okrese zakončených na -ov, z nichž uvidíme 13 včetně kopce Blažkova s podobným osudem jako měla ves Bratroňovice.

Zalesněný hřeben pokračuje dál a končí jakousi prolukou, úzkým pásem holého hřebene. Je to Bednářův kopec (762 m n.m.) a je to také místo pěkného rozhledu. Právě za tou prolukou se vzdušnou čarou 14 km od nás nachází Devět skal (836,4 m n. m.), které však nelze vidět. Je to druhý nejvyšší bod Českomoravské vysočiny i kraje Vysočina, protože Javořice u Telče má 836,5 m n. m. a skrývá se za obzorem na jih od nás. Dále doprava je na tom hřebeni zhruba stejně široký lesík. Pak už těsně pod obzorem vidíme Jiříkovice (3. obec, obec VPO). Nad nimi vidíme holý kopec s několika stromy, který se tyčí nad Vlachovicemi (4. obec, obec VPO) a je celkem vtipně pojmenován Tři smrky. Vrchol má 776 m n.m. a je to místo dalekého rozhledu. Je z něho je vidět Vejdoch jak na dlani a na sever pak nejvyšší místa Žďárských vrchů. Při dobré viditelnosti je odsud možné spatřit Javořici a Křemešník a severním směrem Králický Sněžník. Ze samotných Vlachovic by snad šlo zahlédnout pár střech, možná tu z bývalé patrové školy - dnes bytovky, na níž postavili jakousi věžičku. Proto zatím Vlachovice nemáme očíslované.

Voda z ploch vlevo od Jiříkovic stéká směrem k nám potůčkem, který pramení v rybníce jménem U Mrázků, protože se nachází pod samotou U Mrázků (anebo také U Králů). Podle jediné vesnice, kterou protéká, dostal název Slavkovický. Nejprve teče na západ a vlévá se do rybníka, který se plným právem jmenuje Dvojhrázník. Leží přímo na hlavním evropském rozvodí a voda z něj teče buď do Severního nebo Černého moře. Rybník má skutečně dvě hráze, ale dva nestejné výtoky - zpod západní hráze vytéká třemi praménky potůček Staviště přes Lhotku a po 11,2 km se ve Žďáře vlévá do Sázavy, ta po 209,8 km u Čerčan do Vltavy. Ta se u Mělníka vlévá do Labe, které na hranice teče ještě 109,3 km podle nejstarší říční kilometráže a přes Německo dalších 723 km (ale našel jsem i trošičku odlišná čísla). Do Severního moře to tedy je 1132 km.

Naproti odtéká voda přepadem v druhé hrázi anebo při vypouštění požerákem do nového menšího rybníka v těsné blízkosti a z něj pak Slavkovický potok pokračuje směrem k jihu, několikrát také pár desítek metrů v potrubí do dalšího rybníka a z něj přes soustavu šesti rybníků zvaných podle majitele této trati Vališáky do Slavkovic. Pod nimi se do něj vlévá Radňovický potok a těsně za mostem na silnici z Petrovic do Řečice se po 8 km vlévá do Bobrůvky, pramenící mezi Vlachovicemi a Rokytnem. Bobrůvka se po 47 km spojí s Libochovkou a vytvoří říčku Loučku a ta se po 5 km u Tišnova vlévá do Svratky. Ta se po 78 km vlévá do Dyje v Novomlýnských nádržích, a ta po 66 km se v nejjižnějším bodě Moravy pod Lanžhotem vleje do Moravy. Morava se po 79 km vleje do Dunaje, který už má v té chvíli za sebou přes tisíc km. Po dalších 1880  km se Dunaj (dlouhý celkem 2888,8 km) vleje do Černého moře, kam je to od pramene 2163 km, skoro dvakrát tolik jako do Severního.

Tento rybník, spíše rybníček - má jen 22 arů, je jediný s tímto jménem v ČR, i když podobných jmen je více, jak nám prozradí Wikipedie. Stejnou zvláštnost má však jen Tříhrázný rybník u Maršova (součást obce Studená na Jindřichohradecku. I on se rozkládá na vodním předělu mezi Severním a Černým mořem. Při nejvyšším stavu vody teče 1 potůček z rybníka do Nežárky (Severní moře) a druhý do Moravské Dyje (Černé moře). Další rybníky s podobným jménem:  Dvouhrázník (3,7 ha) je známý rekreační rybník u Častrova na Pelhřimovsku. Další rybník jménem Dvouhrázný také je u Rodvínova na Jindřichohradecku a u Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku, Dvouhranný rybník je u Neustupova na Benešovsku a další Tříhrázný rybník je u Blažejova na Jindřichohradecku.

Tatínek nám vyprávěl, že za pruskorakouské války 1866 se nějaký pruský důstojník ptal lidí v našem kraji, kde je rybník s dvěma hrázemi a že to nikdo nevěděl. On to znal z map. Také se prý říkalo, že v této válce porazil pruský učitel rakouského vojáka. Oni sem jezdili, vše zmapovali a proto pak měli převahu, které využili. Živým svědectvím této události je orel na věžičce staré radnice v Novém Městě na Moravě. Do r. 1866 tam byl rakouský dvouhlavý. Pak prý nějaký pruský voják řekl: Náš orel má jen jednu hlavu a tu druhou prý přesným zásahem sestřelil. Je to asi pověst, ale na radnici má ten plechový orel hlavu opravdu jen jednu.

Dále vpravo vidíme červenobílý vysílač na Harusově kopci (741 m n.m. - 5 km vzdušnou čarou) a pod ním Radňovice (5. obec, obec VPO). Mezi nimi a námi jsou Slavkovice (6), z nichž vidíme střechy vepřína pod křižovatkou státní silnice Radňovice - Slavkovice - Nové Město. Samotnou obec ani poutní kostel Božího milosrdenství není vidět, ale hned za lesem pod námi vidíme stromy u silnice od Slavkovic do Hlinného. V nedozírné dáli za Slavkovicemi pořád dál je Králický Sněžník, kde se setkávají hranice tří moří: Středozemního - Morava -Dunaj, Baltského - Odra a Severního - Orlice, Labe.

V průhledu napravo od Harusova kopce zahlédneme Rokytno (7) a za ním meteorologické stožáry u Studnic (8). Za dalším kopcem zvaným Šibenice  (706 m) je schovaný lyžařský areál u Skihotelu. Pak už začíná velmi široké Nové Město na Moravě (9, VPO). Zleva jsou nejprve Maršovice (10, VPO) - kdysi samostatná obec, pak nové sídliště Na Holubce a za ním je Pohledec (11, VPO), který pohledově s Novým Městem splývá. Nad ním se na obzoru tyčí Pohledecká skála (812 m n. m. - 10 km vzdušnou čarou) s vysílačem, který sloužil k vojenským účelům. Dole je pak starší sídliště postavené u katolického hřbitova. Nemocnice je zakryta kopcem a vpravo od něj vidíme nejstarší část Nového Města s třemi věžáky a dvěma věžemi obou kostelů - vlevo evangelického a vpravo katolického (II. a III. věž).

Nahoře vidíme Zubří (12, VPO), napravo od něj vršek, kde jsou Tři kříže, níže a blíže k nám jsou Petrovice (13, VPO) a nad nimi na obzoru stožár na kopci Olešná, který skrývá stejnojmennou vesnici Olešná (14) v údolí za ním. Od stožáru doprava a blíže k nám je Nová Ves u Nového Města na Moravě (15, VPO) - obec s nejdelším názvem v celé ČR spolu s Blatnicí pod Svatým Antonínkem (27 písmen, 7 potažmo 4 slova). Za ní se ve vzdálenosti 80 km vzdušnou čarou od nás nachází nám samozřejmě neviditelná Olomouc, hlavní město Moravy z hlediska církevního, protože je sídlem našeho arcibiskupa, který je zároveň moravským metropolitou.

Doprava od Nové Vsi vidíme několik pásem lesa a mezi v dáli vykukují dvě vesnice, někde směrem za Křídly, asi Kunratice a pak ještě jedna, musí však být dobrý dalekohled a jasná viditelnost.  Nejbližší lesní pásmo  na úrovni Nové Vsi pak stoupá dále doprava, jeho vrchol se jmenuje prostě Kopec (655 m) a před ním silnice směrem k Radešínské Svratce (16) z níž vidíme jen pár střech. Kopec pak doprava trochu klesá a za jeho nižší částí je za velmi jasného počasí vidět vrch Sýkoř u Lomnice na Tišnovsku (702 m n. m. a 30 km vzdušnou čarou) s kamennou rozhlednou. Dále doprava mezi koncem lesa a prvním malým lesíkem uvidíme za jasného počasí komín z úpravny uranu u Rožné (17). Malé lesíky jsou celkem tři a rostou někde mezi Radešínskou Svratkou, Dlouhým a Bobrovou a za nimi jsou za jasného počasí vidět několik obcí na protější straně údolí Bobrůvky, někde v prostoru od Horní Rožínky po Horní Rozsíčku. Obce se stejným základním názvem ale s přídavným jménem Dolní pochopitelně vidět nemůžeme.

Těsně pod námi je Hlinné (18, VPO), které s Veselíčkem a Slavkovicemi tvoří čtveřici obcí v jamské farnosti. Nad ním je pole a z boku vidíme les na Chlumku - 651 m n. m., který zakrývá Řečici, Radešínskou Svratku i obě Bobrové a s Vejdochem tvoří jednu obzorovou čáru. Stejným směrem se 56 km vzdušnou čarou od nás nachází sídlo našeho biskupa a hlavní město Moravy - Brno.

Doprava od něj prosvítá mezi lesy střecha škrobárny v Hodiškově (19). Tím směrem vidíme za sebou 6 lesních pásem, jsou čím dál šedší a mezi nimi prosvítají dvě louky. Poslední les na obzoru je vrch Svatá hora (679 m) v katastru Kadolce, která je známa tím, že tam měla poustevnu mladičká svatá Zdislava a který poznáme podle toho, že vrchol zleva zvolna stoupá, uprostřed se nápadně zvedne a pak zase mírně klesá doprava, tedy z našeho pohledu. To je pro Svatou horu typické a je to vidět ze všech stran, z jihu samozřejmě v opačném pořadí. Stejným směrem se nachází Bratislava - vzdušnou čarou 180 km.

Dále doprava za blízkým lesem vyčuhuje kopec Na nivách (662 m n.m. - 27 km vzdušnou čarou) nad Cyrilovem (místní částí obce Bory), který je schovaný za ním. Je zalesněný jen částečně, proto se mu také říká Holý vrch a jsou na něm zřetelně vidět dva vysílače, od jejichž paty je také možnost dalekého rozhledu. Před ním vlevo od vysílačů blíže k nám jsou vidět Radenice (20). Za ním také doleva, ale v dáli je vidět zalesněný vrchol, asi Ambrožný (640 m) mezi Lhotkami u Velkého Meziříčí a Křižanovem. Doprava od stožárů jsou stejným směrem v dáli jsou Dukovany, jejichž chladící věže ovšem přes kopec vidět nemůžeme. Dále doprava, vedle dalšího blízkého lesa vidíme zase dvě vesnice, nejprve přímo za jamským rybníkem jsou Laštovičky (21), za kterými úplně za posledními lesy bliká výstražném světlo rozhledny na Fajtově kopci nad Velkým Meziříčím  (22). Kousek vpravo vidíme ve stejné vzdálenosti  Suky (23) a za nimi stožár u silnice z Ostrova k Brnu.

Přímo pod sebou konečně vidíme Jámy (24, VPO), na levém okraji začínají hospodářskými budovami družstva a komínem bývalého lihovaru, za nimi vidíme Obyčtov (25, VPO) s poutním kostelem Panny Marie (IV. věž), za ním železniční most a za ním pole a nad ním zvláštní půlkulatý lesík, který nelze přehlédnout. Jmenuje se Na Kříbu (577 m) a je přesně nad obcí Kněževes (26) z níž vidíme jen pár střech. Za ní vzadu vykukuje velká šedí střecha, je to kravín u Hrbova u Velkého Meziříčí (27), který je místní dominantou. A úplně vzadu ve stejném směru vykukuje z lesů Nový Telečkov (28), také viditelný ze širokého okolí. Blíže k nám a napravo od železničního mostu je Ostrov nad Oslavou (29, VPO) se žlutě zářícím kostelem sv. Jakuba (V. věž). Od něj doleva a nahoru vidíme u silnice na Brno stožár a za ním za jasné viditelnosti je nad posledním širokým pásmem lesů vidět menší kopec, je to Klučovská hora u stejnojmenné vesnice za Třebíčí (595 m n. m. - 40 km vzdušnou čarou), je na něm vysílač stejného typu jako na Harusově kopci, protože na sebe vzájemně vidí. Za ním je pás lesa a za ním další a vyšší les. To už zalesněné pásmo Arnoleckých hor, první zleva je Dědkovská hora (694 m), která skutečně tvoří dominantu na jižní straně od nás. Na jejím levém úbočí a ještě vlevo od malé vyvýšené skupiny stromů, která obklopuje hraběcí hrobku, je vidět poutní kostel Panny Marie (VI. věž) v Netíně (30). Po pravdě se říká, že bělostná Panna Maria Netínská stojí nad černými lesy. Dobrým dalekohledem je vidět až od Rokytna. Je také zajímavé, že Netín se ve středověku jmenoval Vznetín, proto by pro nás skrytý Znetínek mohl být nazván také Malý Netín.

Dále vpravo za prvním pásem lesa za Ostrovem je Radostín nad Oslavou (31, VPO) s kostelem sv. Bartoloměje (VII. věž), ale to už se musí napnout oči. Žádným dalekohledem však nespatříme Řím - 900 km od nás vzdušnou čarou ve směru na Radostín a Netín (jak pěkný to rým).

Další kopce za ním úplně na obzoru tvoří už přírodní hranici mezi povodím Oslavy, na které se díváme, a povodím Jihlavy. Na nejvyšším bodě vpravo od Netína lze jen za jasné viditelnosti spatřit vysílač u Čechtína (662 m n.m. - 35 km vzdušnou čarou), pod nímž směrem od nás už je poutní místo Přibyslavice. Přímo za jamským kostelem sv. Martina (VIII. věž), který se nám trochu schovává, je nejblíž Sazomín (32, VPO) s velkou budovou krytou lesklým plechem vlevo nad obcí ale pod lesem. Patří k němu i budovy u sportovního letiště úplně vlevo, obec působí dojmem, že je velmi dlouhá, protože je blízko před námi.

Za dalším lesem vzadu je vidět levá část Pavlova (33, VPO) a před ním Kotlasy (34, VPO). Tento les pak zakryje střed Pavlova a vpravo od něj uvidíme horní část obce Pavlov s hospodářskými budovami na úbočí Arnoleckých hor pod vrcholem Kyjov (702 m) podle stejnojmenné obce na druhé straně tohoto hřebene, která přesto patří do bohdalovské farnosti s dalšími čtyřmi, které vidět jsou. Na hřebeni je možno rozeznat střídání lesíků a polí typické pro Pavlov a také viditelné z daleka. V obci je vidět oranžově natřený kostel sv. Filipa a Jakuba (IX. věž).

Dále doprava na obzoru je vysílač na kopci Havlina (706 m n.m. - 15 km vzdušnou čarou) nad Chroustovem (35), který je jasně vidět, od něj směrem k nám je pod lesy Pokojov (36, VPO) a ještě blíže mezi lesy Březí nad Oslavou (37). Nesmíme si je však splést se střechami vatínské bramborárny, které jsou úplně blízko - před lesem. Přesně za vysílačem na Havlině se skrývá nejvyšší bod Vysočiny - už zmíněná Javořice u Telče, jen o decimetr vyšší než Devět skal. Vzdušnou čarou je to k ní 61 km, ale ani horu ani vysílač s 161 m vysokým stožárem, který na ní stojí, nelze zahlédnout.

Kousek doprava vidíme Bohdalov (38, VPO) s jeho třemi typickými stavbami rozdílného poslání i užitku: zleva je to vodojem, pak tzv. pyramida, bílá stavba pro novopohanské obřady a alternativní léčení a úplně vpravo kostel sv. Vavřince (X. věž). Dále doprava a výše je Rudolec (39) a nad ním u silnice kaplička sv. Jana Nepomuckého, místo velikého rozhledu, odkud je Vejdoch jen jeden z kopců mezi lesy. Nad ním doprava je kopec Blažkov (693 m, 14 km), stojící přesně na hlavním evropském rozvodí mezi Oslavou a Sázavou, Dunajem a Labem, mořem Černým a Severním. A přímo za Rudolcem se ve vzdálenosti 36 km nachází hlavní město našeho kraje - Jihlava.

Před námi vpravo od hájku nad jamským hřbitovem stojí na poli tyčí památkově chráněný strom  - lípa na Kříbu, také zdaleka viditelná. Od ní doprava je Vatín (40, VPO) s kaplí Panny Marie Bolestné z roku 1888 (XI. věž). Na pravém okraji obce vidíme silniční most nad tratí obrácený přímo k nám. Za Vatínem je doširoka rozložené Nové Veselí (41, VPO) s kostelem sv. Václava (XII. věž). Přímo za Novým Veselím je hned mezi lesy vidět Újezd (42) a dále doprava se na obzoru tyčí skupina stromů a pod ní Matějov (43) odkud je také nádherný rozhled.

Na obzoru je vidět rozhledna v lese na vrcholu kopce Rosička (645 m n.m. - 12 km vzdušnou čarou), která je typická tím, že má jen malou lesní čepičku, a pod ním stejnojmenná obec Rosička (44), která už patří do historických Čech a tvoří součást farnosti Nížkov v královéhradecké diecézi. Od Rosičky blíže k nám vyčnívá z lesů Budeč (45), takže z Vejdocha vidíme všech 6 obcí novoveselské farnosti.

DALEKÝ ZÁPAD Z VEJDOCHA

(POUZE ZA VELMI JASNÉHO POČASÍ)

ZÁPADNÍ OBZOR začíná nad Novým Veselím, pokračuje za Matějovem a Rosičkou a končí u komínů Žďasu. Začneme napravo od kostelní věže v Novém Veselí. Za ní je pásmo Blažkova, které zakrývá směr na Jihlavu. Dále doprava, přímo za levým okrajem průmyslové zóny je úplně na obzoru vidět vysílač na kopci Strážník u Větrného Jeníkova (713 m n. m. /  41 km vzdušnou čarou od nás), od něj doprava kopec u obce Zbinohy- jmenuje se Zbinožský kopec (700 m / 38 km). Pak je na obzoru kopec s vysílačem - jsou to Skalky (700 m / 37 km), mezi dálnicí a výjezdem na Větrný Jeníkov. Dále doprava vidíme Kosovský vrch (682 m/36 km) u obce Kosovy severně od dálnice u výjezdu Větrný Jeníkov (neplést si s Kosovem u Jihlavy). Ještě více doprava, těsně vlevo od blízkého Matějova je další kopec, je to zřejmě Vápenný kopec u Štoků.

Matějov nám pomůže se zorientovat a my můžeme na obzoru pokračovat, pokud je jasno. Velký kopec se stožárem doprava od Matějova je Vysočina u Štoků (621 m / 30 km).

Od tohoto stožáru trochu doprava, asi v polovině vzdálenosti mezi ním a rozhlednou na Rosičce, se nalézá ve vzdušné vzdálenosti 57 km klášter Želiv, který pochopitelně nelze vidět, protože je v údolí řeky Želivky. Před kopcem Vysočina lze vidět vrtule dvou elektráren u Věžnic(e) mezi Polnou a Havlíčkovým Brodem. Dále vpravo je kopec jakoby trochu schovaný. Je to zalesněný kopec s vysílačem, východně od Humpolce a jmenuje se U sv. Václava (641 m / 46 km). Těsně vpravo od něho je blíže k nám vidět obec Rosička a kousek dál a výš je rozhledna Rosička, náš třetí blízky orientační bod pro vzdálené obzory.

Doprava od rozhledny přímo za rozčepýřeným dolním okrajem lesa je na obzoru kopec Orlík, severně od Humpolce (678 m / 43 km). Zřícenina hradu Orlík ze středověku, kde je dnes také rozhledna, je trochu jižněji, přímo za rozhlednou na Rosičce a zakrývá nám ji právě kopec, na němž stojí. Z rozhledny jsou pochopitelně vidět pěkně oba Orlíky. Další kopec na obzoru směrem doprava je kopec jménem Kopec u obce Věž na silnici z Humpolce na Havlíčkův Brod (655 m / 42 km). Před Orlíkem je kopec Vysoká u obce Vysoká mezi Šlapanovem a Havlíčkovým Brodem (587 m / 27 km), na němž je více stožárů. Je zajímavé, že tyto dva kopce na obzoru jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou 1,3 km a pěšky 1,5 km! Pak obzor klesá a když se dále doprava začne zvedat, uvidíme bílé budovy, zřejmě výškové stavby v Přibyslavi.

Pak v dáli uvidíme vysoký kopec bez vysílače, Melechov mezi Lipnicí a Světlou, oběma s přídavkem - nad Sázavou (715 m / 51 km).

A to už máme před sebou blízké lesy kolem kopce Štenice mezi Hamry a Sázavou, před nimi silo ve Žďáře a dále doprava komíny sléváren Žďas, za kterými je Pořežínský kopec. Za ním je trochu schovaný ale rozpoznatelný Žebrákovský kopec (601 m / 49 km) u Žebrákova u Světlé nad Sázavou. Přesně za ním  138,5 km od nás se nachází hrad Karlštejn, který samozřejmě vidět nemůžeme. Pražské Hradčany jsou trochu severněji, přesně 131,3 km vzdušnou čarou od nás a přesně za nám skrytým kostelem Nejsvětější Trojice nad žďárským náměstím. Směr ku Praze nám ukazuje vysílač na Horce před námi: hlavní město Čech i České republiky (neplést si tyto názvy, jak to mnozí dělají) je prakticky za ním, ale trošičku doleva. Hora Říp vidět není, ale je od nás vzdušnou čarou 155 km a to za vysílačem na Horce a trošičku doprava. Vzhledem k tomu, že jsem na žádném z těch kopců na obzoru nebyl, přijímám rád každé upřesnění i opravy.

 

Od obzorů se vracíme zpět.      

Opět se zadíváme na komíny sléváren Žďas, pojmenovaných podle Žďáru nad Sázavou (46, VPO) později honosně zvaného Ocelové srdce Vysočiny. V údolí za komíny je vidět dva menší a vyšší lesy zvláštního tvaru na kopci u Pořežína (47), který vytváří dominantu v oblasti Velké Losenice. Jeden z těchto lesů vypadá jako buřinka a proto mu místní říkají Na klobouku. Doprava se zvedá rozsáhlý zalesněný vrch Peperek od Hamrů směrem k Velké Losenici.

Z celého okresního města vidíme jen dvě výškové stavby - bílé silo vlevo od komínů a červenošedou budovu PKS vpravo na vrcholu Brněnské ulice. Věže obou kostelů tím pádem započítat nemůžeme.

Pak nám zakryje obzor úplně blízký jamský Honzovský les a před ním vysoký a zdaleka viditelný stožár na Horce. Na nejnižším místě mezi ním a lesem vpravo je skupina listnatých stromů u Velkého mělkovického rybníka a vlevo těsně vedle ní vidíme zelenou střechu poutního kostela sv. Jana na Zelené Hoře (XIII. věž). Dílo Jana Blažeje Santiniho je zapsáno v seznamu památek UNESCO. Nad ním v dáli se bělají hospodářské budovy samoty Starý dvůr na protějším úbočí klášterního údolí. Za ním je Kamenný vrch.

Vpravo od Zelené hory vidíme úplně blízko les Vrchy (663 m  - stejně vysoký jako Vejdoch), který se táhne od Jam směrem k Veselíčku a za kterým jsou schované Mělkovice. Vpravo od tohoto lesa máme na bližším obzoru za střechami Veselíčka znovu Sklenský vrch, který nám zakrývá nejen tuto obec ale i Český kopeček (763 m) na historické hranici Čech a Moravy  a Žákovu horu (809 m vysokou a 11 km vzdušnou čarou vzdálenou).  Za ním úplně na obzoru trochu vlevo vidíme Tisůvku, která je pokračováním hřebene Žákovy hory. Vlevo od Sklenského kopce ale blíže k nám je nižší kopec, který se jmenuje Lhotka, pod ním je i obec Lhotka, přes niž teče voda už do Sázavy. Ve velké dáli (130 km) přibližně stejným směrem je Sněžka, kterou nemůžeme vidět - takže i zde se to rýmuje. Ze Lhotky vede silnice do Veselíčka. Kříží se se státní silnicí č. 19, kterou vidíme pod lesem, a hustou alejí se po ní vjíždí do Veselíčka (chcete-li můžete říci: do Malého Veselí), kterým jsme začínali.

Každé upřesnění toho, co je vidět, velmi vítám a do seznamu hned doplním. Děkuji za ně.

Sláva Otci Stvořiteli. I Synu Vykupiteli, i Duchu Svatému. 

Díky našim předkům za krajinu i památky. 

Bože, buď milostiv a žehnej nám i našemu kraji i naší vlasti a církvi.

 

*) Okres Žďár má celkem 65 obcí nebo místních částí zakončených na --ov

na Bystřicku 14 - Blažkov Bohuňov Branišov Bukov Kozlov Mitrov Rodkov Strachujov Štěpánov Ujčov Věchnov Vítochov Vojtěchov Zlatkov

na Novoměstsku 9 - Divišov   Jimramov  Nový Jimramov Kadov Koníkov Medlov Míchov Mirošov Věcov

na Žďársku 15 - Bohdalov Chroustov Karlov Kyjov Matějov Nížkov Obyčtov Ostrov Pavlov Pokojov Sirákov Stržanov Světnov Špinov Telečkov Starý

na Velkomeziříčsku 18 - Blízkov Bojanov   Dědkov Geršov Heřmanov Hrbov Jabloňov Kochánov Kozlov Křižanov Milíkov Ořechov Pavlínov Radkov Skřinářov Svařenov Šeborov Uhřínov

na Velkobítešsku 9 - Bezděkov Jáchymov Jindřichov Katov Košíkov Křižínkov Ludvíkov Pánov Vlkov

V nejbližším sousedství ještě: Modlíkov, Hrbov u Polné, Níhov, Blahoňov, Rudíkov, Hodov, Tasov, Budišov, Nový Telečkov, Číkov, Pucov, Jinošov, Tišnov

vejdoch-dal.-zapad-zmenseny.jpg

V blízkosti zleva doprava: N. VESELÍ (před ním Vatín), MATĚJOV, ROSIČKA, ŽĎAS              a  NA OBZORU: 

* OD N. VESELÍ DOPRAVA: Blažkov u Rudolce (693 m nad mořem/14 km vzdušnou čarou od nás), Strážník u Větrného Jeníkova - 713/41, Zbinožský kopec - 700/38, Skalky 708/37, Kosovský kopec u Kosov - 682/36,  

* OD MATĚJOVA DOPRAVA: Vysočina u Štoků - 621/30 (před ní 2 větrné elektrárny u Věžnice), kopec U sv. Václava u Humpolce - 641/46 (před ním obec Rosička),

* OD ROZHLEDNY DOPRAVA: kopec Orlík u Humpolce - 678/43 (před ním pravý okraj lesa pod rozhlednou), Kopec u Věže u Hum. - 655/42, (před ním Vysoká u Šlapanova - 587/27), Melechov u Lipnice n.S. - 715/51, Štenice, žďárské silo

* ZA KOMÍNY ŽĎASU: Pořežínský kopec, Žebrákovský kopec u Světlé n. S. - 601/49, Peperek, pak Honzovský les a Horka u Jan, Zel. Hora, kopec Vrchy směrem k Veselíčku.

Komentáře:

Naprosto skvělé! | Rozhledna Javořice - 12.7.2018

zobraz komentářepřidej komentář

Od 1.4.2019: Když někdo knězi radí: Udělej to kratší, budou tě mít radši!, je to

takový pokus o vtip. (42)

 

pravda pravdoucí. (45)

 

jen pěkný veršík. (73)

 

naprosté nepochopení. (31)

 

rada, kterou má vzít vážně. (7)

 

věc, kterou neznám a neumím ani nechci hodnotit. (27)

 

celkem hlasovalo 225 lidí

předchozí ankety

Dnes je 22. května 2019

svátek má Emil

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU