Vzpomínky na hrkání a mrskání v NV - Odpovědi 2020

05.04.2023 - naše farnosti

 Odpovědi s troškou vysvětlení

 

1. velikonoce, vzkříšení přesahuje narození 

2. podle měsíce, v neděli po 1. jarním úplňku 

3. škrkáme (spisovně škrtáme) tužkou, sirkami, ale také hrkači, řehtačkami, proto se někde místo hrkání říká škrkání

4.  nemá to souvislost - v kostele je zelená barva v mezidobí, zatímco o svátcích je bílá - barva slavnostní, o svátcích mučedníků však červená - barva krve

5.  Katolík starší 14 let má dodržet půst od masa teplokrevných zvířat - ale může jíst maso rybí, hadí, žabí, račí, želví a třeba i hmyzí. Výjimku mají také diabetici a lidé s větší dietou.

6. na památku smrti Pána Ježíše

7. protože po tři dny (triduum) utichnou zvony

8.  to je problém, nikde jsem pořádnou odpověď nenašel, takže řekneme, že to je na základě papežského nařízení, také se říká, že papež zvonům poděkuje za jejich službu a požehná jim, aby v ní  mohly pokračovat

9. max. 7  čtení ale pozor - 7 ze Starého Zákona, pak je ještě  jedno z Nového Zákona  a evangelium, také z N.Z., takže celkem 9

10. minimálně 2 starozákonní - takže 4, ta 2 ze St. Zák. a pak z N. Zák. a evangelium

11. Židé měli jíst beránka, samečka - tak to udělal i pán Ježíš při poslední. večeři s apoštoly.

12. Neměli na pravé jehněčí maso, tak si beránka udělali aspoň z těsta, je také doloženo že i na vánoce si chudí lidé takto upekli z mouky buchtu ve tvaru ryby.

13. Hlavička je kuchařská velikonoční specialita zvláště na Velkomeziříčsku. Vznik jejího názvu:   upekli beránka, zbytky - hlavu, játra, plíce atd. uvařili zvlášť a smíchali s moukou a přidali zeleninu, dneska tam místo toho dávají uzené a je to tady velká pochoutka. Když se smaží kapr, podobně se dělá z hlavy polévka a když se dříve pekla drůbež, dávaly se do polévky vařit křidýlka, nohy a hlava s krkem. Prostě a jednoduše: hospodyňky jednají hospodárně.

14. V Jeruzalémě v chrámu Božího hrobu je prázdný hrob, Pán Ježíš v něm odpočíval jen 3 dny a to necelé od cca 16 hodin pátek do cca 6 hodin ráno v neděli -  první den po sobotě.

15. Já jsem to také slyšel poprvé až letos - je to, když ženský oplácejí klukům pomlázku, dal by se tam zařadit i zvyk z Jedovnic na Blanensku zvaný tarmak, když kluci donesou v neděli po velikonocích něco sladkého děvčeti či ženě, kterou vymrskali. V komerční oblasti se v poslední době objevuje název Velikonoční oplatky, ale to je samozřejmě něco jiného.

16. byli mrskáni všichni, i kluci i holky i dobytek, aby se omladili - viz č. 18

17. kvůli barevným vajíčkům, červená je nejvýraznější barva

18. ne, je to od slova omladit

19. pozor finta je v tom, že otázka nebyla: Čím se mrská?, ale S čím se mrská? správná odpověď: S CITEM !!  to platí eticky. fyzicky však to samozřejmě je: s proutkem, metličkou, pomlázkou atd. (nejzajímavější odpověď však byla: Mrskat má člověk sám sebou!  A není to vůbec špatně.)

20. pozor finta:   Velká ručička dělá větší okruh a rychleji, proto je vyběhaná, malá chodí pomalu a jen malý kousek, proto ztloustla.

Fyzicky: aby s těžkými rafičkami na věži pohnul i jemný mechanismus hodinového stroje, musí být obě přesně vyvážené, proto je ta delší užší a ta kratší širší. problémy občas nastávají, když je námraza. ta působí, že je rovnováha porušena.

Ještě přesněji mně dnes doplnili k č. 20.

Důvod je ryze praktický. díky nizozemskému astronomovi Christianu Huygensovi se v 17. století přesnost hodin konečně zlepšila natolik, že mělo smysl na ciferník přidat minutovou ručičku. tehdejší hodináři vymýšleli první hodiny s dvěma ručičkami. ty se od sebe musely nějak lišit, abychom si je nepletli, a to buď délkou, nebo tloušťkou. první volba je očividně vhodnější, protože příliš tenké ručičky jsou špatně vidět (jak dnes vidíme - nebo mnohdy spíš nevidíme - u ručičky vteřinové). když si představíme, že by byla delší hodinová ručička, mohli bychom tak sice přesně odečítat její polohu, protože by se její hrot skoro dotýkal stupnice na ciferníku, zato bychom si nebyli moc jistí, kam ukazuje krátká ručička minutová. opačné uspořádání je zkrátka šikovnější.

Komentáře:


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

Dnes je 29. dubna 2024

svátek má Robert

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)